Deprese, co s ní?

Množství žen u nás postihuje depresivní porucha - onemocnění, které je nutné léčit, protože v mnoha případech může skončit i sebevraždou. Léčba vlídným slovem ovšem nepomáhá. Je to v podstatě stejné, jako byste jím chtěla operovat akutní zánět slepého střeva.

Únava během dne přepadne snad každého z nás. Jestliže si nemůžete odpočinout, snažte se zívat nebo si dejte studený obklad na čelo. Američtí psychologové ze Státní univerzity New York v Albaně zjistili, že zívání zlepšuje krevní oběh a ochlazuje mozek. Během něho cévy v nosní dutině předávají chladnou krev do mozku a jeho teplota mírně poklesne. To stačí k tomu, aby začal lépe a efektivněji pracovat. Po takové terapii by ospalost měla odeznít. Jak se liší běžná "depka" od závažné deprese? K normální emoční výbavě samozřejmě patří smutek či rozladěnost. Negativní emoce nemusí být vždy špatně prožívány, každý si občas rád na chvíli zasmutní, vždyť například pomalé, smutné písně jsou velmi oblíbené. Od běžného smutku či rozladěnosti se deprese liší zejména v tom, že je intenzivnější a hlubší, trvá déle, nepříznivě ovlivňuje naši výkonnost. Důležité je, že se v žádném případě nejedná o slabost, nedostatek vůle nebo sebekázně. To,že je deprese nemoc, rozhodně neznamená, že je člověk "nenormální" nebo "bláznivý". Může však cítit prázdno v duši, být bez energie. Nemůže fungovat v každodenních záležitostech, nesoustředí se. Nedokáže se radovat z věcí, které ho dříve těšily. Pokud někdo ve vašem okolí hovoří delší dobu o pocitu zmaru, nechuti do života nebo o tom "něco si udělat", snažte se ho motivovat k návštěvě lékaře či psychologa. Vždyť sebevraždou umírá každoročně více lidí než na silnici.